Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...
Koncept naděje v Pavlových epištolách
Sluka, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá epištolami apoštola Pavla. S využitím řecké konkordance v nich hledá verše obsahující slova naděje a doufat, rozebírá je a zkoumá souvislosti, v nichž Pavel o naději píše. Rozbor pak je použit pro vytvoření zobecněných charakteristik: kdo nebo co je podle Pavla zdrojem naděje, co je jejím předmětem či cílem, jaké jsou její účinky, jak rozlišit naději prospěšnou, neúčinnou a škodlivou, jaká je souvislost a pořadí ctností v triádě víra - láska - naděje. Kromě explicitního použití slova naděje práce bere v úvahu i některá místa vyjadřující naději bez výslovného uvedení toho pojmu. Získaná vlastní zjištění hodnotí a porovnává s publikovanými závěry jiných autorů v odborné literatuře od konce 20. stol. do současnosti a s názorem dvou novodobých významných církevních dokumentů zabývajících se nadějí. Závěry práce ukazují Pavla jako biblického autora, jenž pojem křesťanské naděje používá mimořádně často v širokém spektru souvislostí a jehož listy mají pro porozumění tomuto pojmu referenční význam. Naděje je v Pavlově podání významně christocentrická a má velmi úzký vztah k víře a lásce. Práce naznačuje obecnou užitečnost naděje a dává k úvaze její možné aktuální využití jako jednoho z prostředků preevangelizace.
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.